„Svěřenský fond je způsob, jak prostředky konsolidovat, akumulovat a užívat je podle svého přesvědčení a nálady, ale také stanovit podmínky, za jakých je můžou užívat dědicové, respektive potomci či širší rodina,“ říká Jakub Hollmann, společník advokátní kanceláře Portos a expert na svěřenské fondy.

Jak se v posledních letech vyvíjí zájem o svěřenské fondy?

Zájem roste poměrně dramaticky nejen o svěřenské fondy, ale o majetkové struktury obecně. V podmínkách České republiky mezi ně patří ještě nadační fondy a potom nejčastěji lichtenštejnské rodinné nadace. Když se podíváme na počty evidovaných svěřenských fondů, pohybujeme se někde na úrovni šesti tisíc za deset let existence tohoto právního institutu. Je to dáno především tím, že po těch deseti letech je už poměrně silná osvěta ve společnosti, že taková alternativa k dědickému řízení existuje.

Svěřenský fond je institut, který představuje alternativu k dědickému řízení ve smyslu předání majetku, a už dávno neplatí představa, že by svěřenské fondy byly jen pro lidi, kteří mají majetek v hodnotě desítek a stovek milionů korun. Jsou i pro občany, kteří mají řádově miliony korun. Tito vlastníci si uvědomují, že pokud chtějí mít majetek pod kontrolou, a to i po svém odchodu ze světa, musejí samozřejmě spíše volit cestu uložení majetků do majetkových struktur, kde přesně stanoví, jak s nimi má být nakládáno.