V posledním díle našeho seriálu se proto zaměříme na vybrané oblasti veřejného práva – zápis do evidence svěřenských fondů, dopad novely zákona o skutečném majiteli na svěřenské fondy a otázku zápisu svěřenského fondu do obchodního rejstříku.

Evidence svěřenských fondů je speciální evidencí, která je vedena Ministerstvem spravedlnosti a dle § 65a zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a evidenci svěřenských fondů (dále jen „rejstříkový zákon“) se do této evidence obligatorně zapisují všechny svěřenské fondy a rovněž i zahraniční svěřenské fondy.

Zápis do evidence svěřenských fondů, včetně následných změn zápisu či výmazu z evidence, zajištuje svěřenský správce. Ten má možnost nechat zápis provést buď prostřednictvím návrhového formuláře, nebo prostřednictvím notáře. Návrhový formulář se podává příslušnému rejstříkovému soudu a musí být doložen listinami osvědčujícími skutečnosti, které mají být zapsány. U prvozápisu svěřenského fondu půjde zejména o notářský zápis obsahující statut, smlouvu se svěřenským správcem o přijetí pověření ke správě, čestné prohlášení svěřenského správce a souhlasy zapisovaných osob se zápisem do evidence svěřenských fondů. Druhou a zároveň i rychlejší možností je přímý zápis prostřednictvím notáře, který jej provede na základě podkladového notářského zápisu a případně dalších listin, osvědčujících zapisované skutečnosti, jako tomu je u zápisu pomocí návrhového formuláře.

Skutečnosti zapisované do evidence svěřenských fondů

Zápis do evidence svěřenských fondů má i některé zásadní právní účinky. Svěřenský fond totiž vzniká právě až zápisem do evidence svěřenských fondů. Nutnost zápisu se projevuje také ve vztahu k osobám obmyšleným, jelikož jmenování obmyšleného svěřenského fondu zřízeného k soukromému účelu je účinné teprve dnem, kdy je obmyšlený zapsán do evidence svěřenských fondů.