V českém právním řádu jsou nejvyužívanějšími entitami pro správu majetku svěřenské a nadační fondy. A nezřídka je poptávají i zahraniční klienti. Volba entity přitom vždy závisí na majetkovém portfoliu klienta, vizi vztahující se k majetku do budoucna, požadavcích na správu majetku v čase a v neposlední řadě na účelu, který má pro zakladatele naplňovat. Uvedené požadavky platí i pro zahraniční alternativy správy majetku. Aktuálně je v praxi nejčastější alternativou lichtenštejnská nadace. Jedním z hlavních důvodů je její téměř stoletá tradice a s tím související rozhodovací praxe soudů, která je pro potenciální zakladatele symbolem stability. Výhody využití lichtenštejnské nadace vyplývají z její podstaty. Jde o právnickou osobu s právní subjektivitou, jež je ztělesněna právně a hospodářsky samostatně určeným majetkem chráněným proti věřitelům. Založení, fungování a zdanění V Lichtenštejnsku se nadace rozlišují podle toho, zda jsou či nejsou povinně zapisované do veřejného registru. Povinně registrovanými nadacemi jsou veřejně prospěšné nadace a dále soukromé nadace, které jsou kvalifikovány jako takzvané business foundations.

V ostatních případech se při založení plní pouze oznamovací povinnost vůči lichtenštejnskému úřadu (Amt für Justiz). Tím lze, zejména u rodinných nadací, které nevykonávají podnikatelské aktivity, docílit větší anonymity a ochrany. Ke zřízení nadace dochází dle lichtenštejnského zákona o osobách a obchodních společnostech (PGR) jednostranným prohlášením vůle zakladatele ve statutu. Zakladatelem nadace může být jak fyzická, tak právnická osoba (bez ohledu na státní příslušnost).