Zrušení svěřenského fondu není pouze administrativním krokem – jde o komplexní proces, který může zakladatel dopředu naplánovat a nastavit. Není příliš překvapivé, že tomuto tématu nebyla věnována příliš rozsáhlá pozornost, když se tento institut nachází v našem právním řádu pouze něco přes deset let. Toto téma získalo v posledním měsíci velkou pozornost v důsledku prohlášení Andreje Babiše, který uvedl, že se rozhodl své svěřenské fondy „rozpustit“. Co to tedy v praxi znamená?

Níže představíme, co zrušení svěřenského fondu obnáší a jaké mohou být důvody, pro které může být fond zrušen, resp. pro které může dojít k ukončení jeho správy.

Skončení správy a zánik svěřenského fondu

Svěřenský fond je entitou, která umožňuje oddělit vybraný majetek od osoby zakladatele (resp. vkladatele) a předat jeho správu do rukou svěřenského správce, který majetek po dobu trvání fondu spravuje podle pravidel stanovených zakladatelem ve statutu fondu.

Samotnému zániku svěřenského fondu předchází ukončení, resp. zánik správy svěřenského fondu. Po zániku správy svěřenského fondu svěřenský správce nadále nepokračuje ve správě svěřenského fondu, ale má za úkol majetek vydat oprávněné osobě. Touto osobou zákon určuje obmyšleného, pokud ten není, tak zakladatele, a není-li obmyšleného ani zakladatele, tak připadá majetek do vlastnictví státu. Zakladatel je oprávněn toto pravidlo ve statutu svěřenského fondu dle svého uvážení modifikovat. Majetek bude následně vydán osobám či entitám jím určeným, popř. samotnému zakladateli.