O těchto a mnoha dalších tématech hovořila celkem desítka expertů z oblasti justice, advokacie i akademické sféry a veřejné správy na semináři Právo rodiny v kontextu politiky a společnosti, pořádaném společností Havlíček Brain Team v rámci Pražského právnického podzimu 2024.

Po krátkém úvodu moderátora akce Karla Havlíčka se slova ujal první přednášející, soudce Ústavního soudu Jaromír Jirsa. Ten přítomné seznámil s aktuální judikaturou ÚS, přičemž se zaměřil na čtyři nálezy z poslední doby – jednak nález sp. zn. I. ÚS 1858/23, týkající se vnitrostátního únosu dítěte, na nález sp. zn. III. ÚS 3431/24 z 12. 7. 2024 k neústavnímu zvýhodnění jednoho z rodičů při předávání nezletilého, a konečně na dva nálezy z 2. 10. 2024 (sp. zn. I. ÚS 871/24 a I. ÚS 1760/24) ke zpětnému zvýšení výživného, a to jak u matky, tak u otce. U výživného se pak na chvíli zastavil, když hovořil o změně poměrů v rozsudku o výživném. „Lze doporučit obecným soudům, aby v rozhodnutích o vyživovací povinnosti dopředu avizovaly, kdy podle nich nastane při normálním běhu okolností další relevantní změna poměrů, odkdy by mělo být placeno vyšší výživné a jak by rodiče mohli novou výši výživného sami určit,“ uvedl. „Rodičům tak bude jednoznačně naznačeno, k jakému datu by měli uzavřít dohodu o placení vyššího výživného a co by mělo být jejím obsahem, čímž lze předejít soudním řízením, v nichž je zvýšení požadováno až po dlouhé době od změny poměrů ovlivňující odůvodněné potřeby dítěte.“ A zmínil dobrou praxi Krajského soudu v Ústí nad Labem.