Nebylo ničím výjimečným, že banka odmítla svěřenskému správci zřídit bankovní účet jednoduše proto, že nevěděla, co to svěřenský fond je a jak s ním má pracovat. Tyto doby jsou však (doufejme) nenávratně pryč, a možná i proto se svěřenské fondy těší stále větší oblibě.

Fungování svěřenského fondu zřizovaného za života zakladatele lze úvodem velmi zjednodušeně popsat následovně. Svěřenský fond zřizuje zakladatel smlouvou, na jejímž základě dojde k vyčlenění majetku z jeho vlastnictví. Zakladatel zároveň vydá statut svěřenského fondu, ve kterém stanoví účel svěřenského fondu a základní principy jeho fungování. Majetek ve svěřenském fondu po vzniku fondu spravuje ve prospěch obmyšlených svěřenský správce, který vůči majetku zároveň vykonává vlastnická práva, a to vlastním jménem na účet fondu (svěřenský fond nemá právní subjektivitu).

Tento článek se zabývá situací, kdy si zakladatel svěřenského fondu zachová kontrolu nad majetkem ve svěřenském fondu a popisuje důsledky, které z takové situace mohou plynout.